Kraslická hrázděnka

Příběh zachraňované kulturní památky

Kraslická hrázděnka je měšťanský dvojdům z 18. století, stojící v původní historické zástavbě města Kraslice. Vznikla jako jeden celek, ale po většinu své existence žila dvěma samostatnými životy – pod různými majiteli, s rozdílnými funkcemi i úpravami. Právě tato dlouhá a nepřerušená historie z ní dnes činí výjimečný doklad městského života v Podkrušnohoří.

zřejmě poslední obyvatelé čp. 217, Franz a Anna Köstlerovi s dcerou Anemarie

čp. 217, pravděpodobně z let 1912 – 1915

pravděpodobně 30. léta 20. století

Architektura a řemeslo

Dům je typickým příkladem podhorského měšťanského domu: v přízemí roubený, v patře hrázděný, s trámovými stropy a sedlovou střechou. Dochovaly se zde cenné stavební detaily barokního a klasicistního původu, původní konstrukce krovu i stopy tradičního způsobu vytápění.

Kraslická hrázděnka nebyla nikdy zásadně přestavěna. Díky tomu si uchovala mimořádně autentický charakter, který vedl k jejímu zařazení mezi kulturní památky již v roce 1958.

Cesta
k záchraně

Na přelomu 20. a 21. století se dům ocitl v havarijním stavu. Hrozilo, že další generace už ho poznají jen z fotografií.

Zlom přišel po roce 2010, kdy kraslickou hrázděnku, zapsanou v seznamu chráněných kulturních památek, vykoupil v dražbě konané v Praze Spolek přátel města Kraslice za přítomnosti a podpory tehdejšího starosty města, pana Ing. Zdeňka Brantla. Město Kraslice poskytlo na vykoupení hrázděnky bezúročnou půjčku ve výši 100 000 Kč, přičemž polovinu této částky splatili manželé Otakar a Marie Mikovi.

Pro zahájení dlouhodobé a etapové rekonstrukce bylo nutné vypracovat projektovou dokumentaci, stavebně-historický průzkum, získat závazné stanovisko památkové péče a stavební povolení. Spolek přátel města Kraslice měl od počátku štěstí na odborníky a řemeslníky – zejména Ing. arch. Petra Dostála, tesaře pana Ivana Seckého, pana Schilbacha a truhláře pana Zdeňka Vopata.

Projekt byl a dodnes zůstává finančně nezajištěný. Rozsah prací vždy závisel na prostředcích, které se podařilo v daném roce získat. Na záchraně hrázděnky se podílely a nadále podílejí Ministerstvo kultury, Karlovarský kraj, Město Kraslice, Nadační fond rodiny Malých i řada dalších právnických a fyzických osob. Všem patří velké poděkování. Jejich jména budou uvedena v připravované publikaci o záchraně Kraslické hrázděnky.

Rekonstrukce
krok za krokem

Obnova probíhala postupně v letech 2012–2025. Velmi důležitý krok pro záchranu hrázděnky učinil Stavební úřad v Kraslicích, který původnímu vlastníkovi opakovaně nařídil záchovnou údržbu. Vzhledem k tomu, že údržba nebyla provedena, zajistil ji v souladu se zákonem stavební úřad na náklady města, čímž městu vznikla vůči vlastníkovi pohledávka. Tato záchovná opatření – zejména provizorní zakrytí střechy a statické zajištění – poskytla domu tolik potřebný čas.

Zvláštní poděkování patří panu Zdeňku Nevosadovi, vedoucímu stavebního úřadu, za tento postup. Teprve poté bylo možné zahájit opravy krovů a střechy. Následovaly opravy hrázděných a roubených stěn, vyzdívky, hliněné a vápenné omítky, obnova oken, dveří, podlah, komínů i schodišť.

Používány byly tradiční materiály a řemeslné postupy – štípaný šindel, břidlice, dřevo, kámen a hlína. Moderní technologie byly doplněny citlivě, aby nenarušily historický charakter stavby.

Nový život starého domu

Dnes je Kraslická hrázděnka opět živým místem. Slouží jako prostor pro setkávání, výstavy, koncerty, přednášky, klubovnu filatelistů i návštěvníky města a kolemjdoucí na cestách krajinou Krušných hor. Je připomínkou toho, že i zdánlivě nenápadný dům může být nositelem silných příběhů, paměti místa a poctivého řemesla.